Co se stane, když nějaký člověk nebude využívat pouhých deset procent kapacity svého mozku, ale začne využívat celých 100 procent? Jeden by si myslel že se z něj tím stane prostě jen kurevsky chytrý člověk, ale ne tak Luc Besson – ten si myslí, že když Scarlet Johannson vpraví do těla novou superdrogu, která odblokuje její mozkové kapacity, tak se z ní stane doslova Watchmenovský Dr. Manhattan. S levitací, čtením myšlenek, telekinezí, vším. Jen bez toho aby měl modrou kůži a souložil s Malin Akerman v latexovém catsuitu.
Přitom začátek je v pravdě banální a vyloženě Bessonovský, začíná úplně stejně jako jeho Kurýr – vyjeveně přehrávající Scarlet má příjemci dopravit kufřík, a pro vlastní dobro nekoukat na jeho obsah. Pak se ovšem podělá vše co se podělat může, z obsahu kufříku se vyklubou modré pilule, a ty jsou promptně zašity do Scarletina plochého bříška, aby je v něm svým novým Jakuzáckým nekamarádům nedobrovolně propašovala přes hranice. I méně chytrým pak dojde co za následek asi bude mít nešetrný kopanec do Scarletina pupíku – drogy se jí vesele rozpouštějí v krevním řečišti, a ona začíná vlivem mutací lézt po zdi agilněji než Peter Parker po pokousání pavoukem. To byl ovšem vesmír Marvel a ne něco co se tváří jako naše běžná realita, a všichni ve filmu ji tak také berou, smrtelně vážně a bez jediné špetky nadsázky. Což u diváků může vyústit jedině v útrpné cukání koutků nad tou trapnou blbostí na jakou se to kouká (přičemž každá buňka v jeho desetiprocentně fungujícím mozku řve: „WHAT THE FUCK IS THIS SHIT?!!“)
Od francouzské gangsterské kriminálky tak Besson zuřivě surfuje napříč žánry přes superhrdinskou komiksovku (s narací Morgana Freemana) až po psychedelicko-filosofické zamyšlení nad postavením lidstva na zemi a smyslem jeho existence (s nechápajícím Morganem Freemanem). Aby na konci přes cyberpunkové propriety, Matrix, a jeden bizarní výstřel z bazuky vyjebal s divákem čistou metafyzikou, resp bezzubým pokusem o ni.
Což je popis který zní v podstatě dost zajímavě, pokud máte tak jako já rádi divné eklektické filmy, ale ve skutečnosti je to nezábavná břečka bez smyslu a bez nápadu, která působí jako prostředek lobotomie účinněji než hřebík vražený do mozku pětikilovým perlíkem, a která navzdory obrázkům kolem postrádá takřka jakoukoli akci. Jen mix odevšad odkoukaných motivů, které mají (a ne vždy se jim to daří) ospravedlnit fantaskní klipovité scény, které mají (a ne vždy se jim to daří) být cool. Jako dynamický kraťas, co rychlým střihem a ještě rychlejší akcí nenechá vydechnout by to stačilo, ale tento film má hodinu a půl (subjektivně tak o hodinu víc), a ke konci se dá prokousat jen za cenu velké únavy a znuděnosti, kterou nevytrhne už ani okoukaná krása Scarlet, ani ty asi tři dobře natočené pětivteřinové akční scény a jedna průměrná automobilová honička.
Dokonalá ukázka filmu, který by skvěle fungoval, kdyby ho natočil nějaký japonský šílenec v naprosto nepochopitelné podobě a pojmenoval ho Neon Genesis Akira, ale zoufale nefunguje, protože ho točí vyhořelý francouzský klipař v podobě, která chce být pochopitelná i pro dvanáctileté kluky. A co na tom že kdysi dávno ten klipař natočil tak strašlivě geniální věci jako Leon či Pátý Element.
4/10